Odpověď podrobně

Téma: Česká republika \ Kultura \ Financování veřejnoprávních médií

Téma podrobně:

Jakým způsobem má být řešeno financování České televize a Českého rozhlasu.

Návrh: Zrušení poplatků a převod pod státní rozpočet

Návrh podrobně:

Hnutí ANO má za to, že by se koncesionářské poplatky měly zrušit a že by se média měla financovat, veřejnoprávní média, nezávisle, jak tady pánové se snaží tvrdit a všichni se jim smějeme. Že by se média měla financovat prostřednictvím rozpočtu.
#https://www.psp.cz/eknih/2021ps/stenprot/111schuz/s111005.htm#

Otázka: U státního rozpočtu i zvýšení polatku vždy rozhoduje vláda. Jaký je mezi tím rozdíl?

Otázka podrobně:

Tak je to tak, že vy když chcete změnit zákon, chcete zvýšit koncesionářský poplatek, tak to navrhuje vláda a Sněmovna o tom hlasuje. Kdyby to bylo součástí státního rozpočtu, to znamená, výdaj státního rozpočtu, no tak opět to navrhuje vláda a schvaluje to Poslanecká sněmovna. To znamená, úplně ty samé, úplně ty samé orgány. Mě by zajímalo, kde je tam ten jiný politický vliv. Já to řeknu ještě jinak. Kdyby to bylo součástí státního rozpočtu a byl by tam nějaký automat - to je to, o čem se tady nekonečně bavíme u platů ústavních činitelů - tak právě tam naopak ten politický vliv je menší. Naopak tady vlastně jsme svědky toho, o čem já nějakou dobu už hovořím, že vy když navrhnete a navrhujete zvýšit koncesionářské poplatky a my když tomu oponujeme, tak vy jste vůči veřejnoprávním médiím ti hodní a my jsme vlastně ti zlí.

Tím se vlastně potom může definovat vztah těch médií vůči vám a vůči nám v té chvíli v nějaké objektivitě, zaujatosti, nezaujatosti a podobně. A takhle se ty věci mají. Prostě vy když najednou přijdete s tímhle návrhem a opozice s tím nesouhlasí, tak tam je právě ten politický za mě vliv na tu Českou televizi, případně Český rozhlas. To by mě zajímalo, jestli by pan ministr mi tohleto mohl říct, že to tak není. Naproti tomu automat u státního rozpočtu nikoliv. Opět, rozhodují o tom ty samé orgány, navrhuje je vláda, hlasuje o tom Sněmovna, Senát a podobně, ale tím automatem je něco řečeno a v případě, že by ho chtěl někdo prolomit, tak už na sebe upoutává pozornost. Tady to vypadá vlastně, jakoby že vy děláte dobro a my tomu dobru bráníme. A to je hrozně nepříjemná situace. A říkám to tady, snažím se velmi věcně argumentovat a byl bych rád, kdyby pan ministr mi na to nějakým způsobem zareagoval.

Otázku formuloval:


Patrik Nacher
poslanec za Ano2011
https://www.psp.cz/sqw/detail.sqw?id=6487
politik, ekonom a mediální poradce
https://cs.wikipedia.org/wiki/Patrik_Nacher

Do aplikace ji vložil (a):

Tomáš Osička

Odpověď: média veřejné služby mají zajišťovat vyvážené zpravodajství a vyváženou prezentaci názorů

Odpověď podrobně:

Velkým tématem, to je poznámka číslo tři pana poslance Nachera, je otázka politického vlivu na Českou televizi, a co vlastně znamená to slovo nezávislost. Je důležité si pro tuto souvislost přečíst jak oba zákony o médiích veřejné služby, o České televizi a Českém rozhlasu, jejich kodexy, a myslím si, že je také užitečné dohlédnout do těch výročních zpráv. Média veřejné služby nejen u nás jsou postavena na vlastně nerozdělitelném propojení dvou klíčových struktur, pilířů, oblastí jejich činnosti. Tou jednou je zpravodajství, publicistika. To, když se mluví o nezávislosti, tak se to fakticky směřuje k této části jejich činnosti, kdy média veřejné služby mají zajišťovat vyvážené zpravodajství a vyváženou prezentaci názorů v obou svých platformách, tedy v České televizi a v Českém rozhlase. Já jsem přesvědčen, že to obě média veřejné služby činí. Dokládají to mimochodem i zprávy, které vydává Rada České televize a Rada Českého rozhlasu. A také to, že je u nás jejich financování zajištěno systémem televizního a rozhlasového poplatku, vlastně významně vzdaluje média veřejné služby od politického zásahu.

Aby média veřejné služby ale mohla plnit svoji veřejnoprávní činnost, tak je k tomu potřebné, aby měla patřičný zásah, to znamená, aby byla médii, která jsou veřejně vnímaná, sledovaná a mají relevantní pozici na svém trhu. Není možné mít funkční média veřejné služby nebo média veřejné služby, která jsou relevantní v naplňování toho, proč jsou zřízena, aniž by měla diváky anebo posluchače. Proto média veřejné služby mají vedle toho zpravodajsko-informačního, publicistického a názorového proudu a také proudu, který obsahuje významně menšinové pořady, také klasickou mainstreamovou produkci, která vlastně zajišťuje to, že média veřejné služby jsou na mediálním trhu relevantní. Mimochodem, platí to velmi dobře u České televize, která je nejsledovanější televizí v českém prostředí, byť nechci tvrdit, že nějak úplně dramaticky, dominantně předbíhá ostatní dvě komerční televize, ty podíly jsou přibližně vyrovnané. Česká televize má v těch počtech řekněme prvenství s mírným odstupem od těch dalších, ale je zde v tomto ohledu třeba významně odlišná situace od Slovenska, kde tamní média veřejné služby, dnes tedy sloučený rozhlas a televize, Slovenská televize a rozhlas, mají ten podíl mnohem menší. https://www.psp.cz/eknih/2021ps/stenprot/111schuz/s111050.htm

Odpověď formuloval:


Martin Baxa
Ministr kultury, poslanec za ODS
bývalý středoškolský pedagog, primátor, náměstek hejtmana
https://cs.wikipedia.org/wiki/Martin_Baxa

Do aplikace ji vložil (a):

Tomáš Osička

Můžete ji ohodnotit zde

Rating odpovědi: 0

Je spočten z těchto statistik.



Poslat odkaz na stránku přes