 | Dopad podrobně |  |
Téma podrobně:
Mají média veřejné služby řešit dezinformace?
Návrh podrobně:
Je to v návrhu zákona - V § 2 odst. 2 se na konci textu písmene a) doplňují slova „a přispívání k postupu proti dezinformacím při respektování svobody slova“
Dopad - nevýhoda: Veřejnoprávní média neplní svou nestranou roli - analýza prof. Jiráka
Podrobný popis dopadu:
Tady mám rozbor předvolebních diskusí, pořadů České televize Superdebata a Prezidentský duel 2023. Profesor doktor Jan Jirák, docent magistr Martin Charvát.
Úvod. Tato analýza se věnuje diskusním pořadům zařazeným do vysílání České televize v lednu 2023 před prvním kolem přímé prezidentské volby. Cílem předložené analýzy je podle usnesení Rady České televize číslo 62/0323 ze dne 8. 3. 2023 zjistit, jakým způsobem Česká televize v těchto pořadech naplňovala zákonný požadavek poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názoru, § 2 odst. 2 zákona o České televizi.
My můžeme vlastně říct, že Česká televize porušuje zákon, nepřímo, když to takhle beru, ne? Analýza se soustředí na (a) případnou přítomnost diskriminačních prvků ve verbální a neverbální komunikaci moderátora, (b) zjišťování aspektů vedení diskuse, které je možné v aktuálním kontextu mediální reflexe politického dění chápat jako odchýlení od požadavku nestrannosti a neutrality, pokud se takové vyskytnou, za třetí (c) práci moderátora s podtextem moderátorských promluv a zjišťování případné tendence ke stranění některému z kandidátů.
Samotná analýza je organizovaná tak, že zadané tři roviny a - c sleduje průběžně a ve vzájemném propojení. Jednotlivé předvolební diskusní pořady jsou vyhodnocovány samostatně. V analýze jsou sledované televizní diskuse posuzovány odděleně, protože reprezentují velmi odlišné komunikační situace. Přímé citace jsou doplněné časovým kódem, který označuje začátek citace.
Za druhé, problém nestrannosti a stranění. Jedním z významných nároků na novinářské výstupy v oblasti zpravodajství a politické publicistiky, tedy i předvolebních televizních debat, je požadavek co nejvíce dodržovat princip nestrannosti. Tento požadavek znamená v co největší míře se vyvarovat užití jazykových i mimojazykových prostředků, které by mohly signalizovat příklon média, respektive novináře, který ho ve svých jednáních reprezentuje, k některému ze subjektů politické scény, či naopak nechuť k jinému subjektu. Tady se potom odvolávají na různé reference. Idea nestrannosti je komplexem několika prvků, které lze nalézt pod různými označeními, jako je vyrovnanost, neutralita, spravedlivost či nezaujatost. Lze ji také charakterizován na základě toho, jaká není, zejména že není předpojatá.
Fenoménem televizních debat se zabýval již Pierre Bourdieu v drobném textu z roku 1996, který vyšel česky v roce 2002. Bourdieu se zaměřil zejména na roli moderátora. Konstatoval, že ten nastoluje témata, stanovuje pravidla hry a dohlíží na jejich dodržování. Moderátor debatuje (debatu?) ovlivňuje, jakkoliv implicitně, zasahuje i do určitého kontextuálního scénáře. Bourdieu se také zmiňuje o mechanismu takzvané neviditelné cenzury. Jde o situaci, kdy postavení jednoho mluvčího může být značně znevýhodněno tím, že mu není umožněno odpovědět na danou otázku - to je klasika u České televize - je při odpovídání přerušován, čímž mu je vymezen kratší čas na odpověď.
jišťování nestrannosti nebo naopak stranění se zpravidla děje dvěma základními způsoby. Prvním je vyměření vybraných ukazovatelů, například času, který je politickým subjektům ve zpravodajství či publicistice věnován. Předností tohoto přístupu je větší důraz na získávání ověřitelných dat a menší, nikoliv ale nulový, význam subjektu analytika. Jeho slabou stránkou je stanovování vnějškově popisných kategorií - četnost výskytu, procentuální zastoupení v čase a podobně - bez porozumění tomu, jakou váhu, v uvozovkách, výskyt sledovaného subjektu ve zpravodajství či publicistice má. Tato veskrze formální kritéria je sice snadné mechanicky dodržovat, ale riziko stranění se tím nijak neumenší.
Druhým způsobem zjišťování nestrannosti je výklad jednání daného média a jeho reprezentanta, zejména moderátorky či moderátora, z hlediska toho, jaké hodnoty nabývá jeho chování a jeho promluvy, tedy jak se dají chápat v kontextu, v němž se odehrály, a jaký myšlenkový či hodnotový podtext v daném kontextu mají. Výhodou tohoto přístupu je možnost poukázat na skryté, nevyslovené aspekty jednání, které měření nemůže dostatečně jemně postihnout. Jeho slabinou je především větší význam osobnosti analytika a z toho plynoucí zřetelnější subjektivita výkladu.
V předloženém hodnocení zadaných prezidentských předvolebních televizních debat České televize se soustřeďujeme právě na druhý přístup, tedy na sledování výrazových prostředků, které televize má k dispozici - řešením scény počínaje a vystupováním moderátora konče - a jejich vyznění a podtext v daném kontextu. Šlo nám tedy o to vysledovat, nakolik se České televizi a moderátorovi, který ji reprezentoval, dařilo vycházet vstříc požadavku nestrannosti a nakolik a v čem se případně nedařilo požadavek nestrannosti či nepředpojatosti v praxi naplňovat.
Prostředky, které je možné vyložit jako příznak stranění, jsou například již selektivní, tedy u různých hostů různé - odpírání prostoru pro odpověď, přerušování odpovědi, vynucování či vyhodnocení odpovědi, kladení různých nepřátelských, v uvozovkách návodných, či povzbuzujících otázek konkrétním účastníkům a podobně. Důležitá pro sledování případného stranění je právě ona selektivita, tedy zavádění principu dvojího metru v tom, jak moderátor či moderátorka přistupuje k účastníkům diskuse.
Superdebata 3.1. Inscenace, scénografické řešení. V rámci historicky první přímé volby prezidenta republiky v roce 2013 vykrystalizovala forma předvolební televizní debaty, která byla následně v různých obměnách přítomna i v letech 2018 a 2023. Co se týče dramaturgie a technik inscenace v obou sledovaných předvolebních diskusích, projevovaly se v nich tendence k personalizaci politiky - v závorce: moderátor se v jistém okamžiku vyjádřil, že by byl rád, kdyby se kandidáti v této debatě více otevřeli, v uvozovkách: "Já budu rád, pokud v téhleté debatě se otevřete trochu víc než možná v některých jiných a prozradíte na sebe možná i některé citlivé věci, samozřejmě v rámci toho, co budete chtít." - a k dramatizaci politiky. Již samotný popisek záznamu debaty na webových stránkách České televize zní: Přímý střet - střet! - kandidátů na prezidenta republiky v debatě České televize.
Celá Superdebata 8. ledna 2023, vysílaná přímým přenosem z dvorany Národního muzea, byla pojata jako tradiční divadelní představení pořádané na vyvýšeném jevišti, na němž stály tři trojice stolků uspořádané tak, aby naznačovaly půlkruh, spíše polovinu šestistěnu, a za těmito stolky se nacházeli jednotliví kandidáti a přímo před nimi stál moderátor, který debatu uváděl a řídil. Za moderátorovými zády se nacházelo hlediště s diváky. Klíč, podle kterého bylo kandidátům z celkově devíti určeno místo, je na první pohled zřejmý. Ve středu měli místa tři favorité Danuše Nerudová, Petr Pavel a Andrej Babiš a po stranách jim sekundovali zbylí kandidáti, pohledově vpravo stála trojice v pořadí od kraje Tomáš Zima, Karel Diviš, Josef Středula, pohledově vlevo v pořadí od kraje Marek Hilšer, Jaroslav Bašta, Pavel Fischer.
Samotná scéna reflektovala výsledky průběžných průzkumů voličských preferencí: do střední, centrální pozice umístila kandidáty průzkumy favorizované, na pravé a levé křídlo ostatní kandidáty. Samotné uspořádání divákům signalizovalo hierarchii kandidátů podle možného volebního výsledku a předem odsuzovalo, v uvozovkách, šestici kandidátů po stranách k neplnohodnotnému, doplňkovému postavení. Favorizovaní kandidáti tak měli v zorném poli moderátora i hlediště a nemuseli se na rozdíl od ostatních kandidátů natáčet. Tento zcela nepochybně nerovný přístup ke kandidátům zřetelně stranící favorizované trojici - respektive dvojici, o tom dále - je ospravedlňován odkazy na výzkumy agentury Kantar.
Jinak ta agentura Kantar, to bylo jako úžasné, když nám změřili 38,9. A potom jsme pochopili, proč to tak změřili, že to stále klesalo, aby potom mohli stále říkat, že hnutí ANO klesají preference. No, taková náhodička.
Je možné říci, že to, jak televizní debata, Superdebata, vymezila prostorové hranice jednotlivým kandidátům, což se následně promítalo do vedení diskuse a celkové struktury debaty, bylo neseno neproblematickou vírou v sociologická data. Výsledky průzkumu zřetelně ovlivnily dramaturgii Superdebaty. Zjevnou nerovnost postavení kandidátů někteří z nich sami prožívali útrpně a komentovali, jako například Karel Diviš - cituju: "Z té takzvané svaté trojice jsou tady pouze dva zástupci. Všichni jsou masírováni tím, že musí někdo vyhrát z nich tří. Já se ptám proč!"
Průběh Superdebaty a postava moderátora 3.2.1. Nepřítomnost Andreje Babiše. Významným dramatickým - dramaturgickým rysem celé Superdebaty byla neúčast Andreje Babiše, dle výsledků průzkumů voličských preferencí jednoho z favoritů. Pro něj zůstal prázdný stolek v prostřední sekci favoritů, a to v prominentní středové pozici. Moderátor komentoval nepřítomnost Andreje Babiše slovy - cituju: "No a do prezidentské debaty byl pozván také kandidát číslo sedm Andrej Babiš, ale ten zvolil strategii, že bude vás diváky České televize a většinu z vás uchazečů o prezidentský úřad, kteří jste tady v Národním muzeu, ignorovat před prvním kolem volby. Chtěli jsme mu dát prostor představit své vize i kvůli tomu, že zítra by měl soud vynést rozsudek v jeho dotační kauze, kde mu jako obžalovanému státní zástupce navrhuje tříletou podmínku a 10 milionů pokuty," říká pan redaktor v rámci debaty. Nepřítomný kandidát je tu exponován - to už píšou ti experti - jako někdo, kdo se vůči divákům České televize chová nevhodně. To znamená, že pan Řezníček, vychovaný v zahraničí, porušuje kodex. Zvolil strategii - pan moderátor - že bude vás, diváky České televize, ignorovat. Navíc je v jeho představení naprosto nesmyslně spojena možnost "představit své vize" s probíhajícím soudním líčením. Detaily o žalobcem navrhovaném trestu natolik sugerují, jaký by mohl být verdikt soudu, až se dá uvažovat o tom, že se tento výrok dostává do rozporu s principem presumpce neviny, který bývá chápán jako jeden z etických nároků na odpovědnou žurnalistiku. Ale to není. Vždyť to je aktivista! Ne? Tak jaká odpovědná žurnalistika?
Moderátorem akcentovaná nepřítomnost Andreje Babiše provázela diváky celým pořadem. V podstatě strukturovala zejména druhou část debaty, kdy se ze tří favoritů vyjadřovali k otázkám nefavorizovaných kandidátů pouze dva. V intermezzu - viz dále - byla jedna obálka s dotazem určena i nepřítomnému Andreji Babišovi, přičemž moderátor obálku demonstrativně položil na prázdný stolek se slovy - cituju tady z té analýzy: "Nešlo vyloučit, že se třeba pan Andrej Babiš k naší debatě připojí. Já ji položím sem na stolek, kde měl být Andrej Babiš." Tak to je, vážení spoluobčané, Česká televize! Pane řediteli Součku, to si pusťte. Takhle řídí Události, komentáře tenhle aktivista. Jo? Porušuje etický kodex!
Moderátor tak opakovaně připomínal, že organizátoři debaty se snažili o dodržení principu rovné příležitosti pro všechny kandidáty. Fakticky šlo pouze o manifestaci formálního, mechanického přístupu k nestrannosti, respektive vyváženosti, a v aktuálním kontextu jen prohlubovalo představu existence jakéhosi souboje mezi veřejnoprávními médii a Andrejem Babišem. Ano, to dělají už dvanáct let! Babiš - nepřítel číslo jedna! Kdybych je měl žalovat, tak bych musel zaměstnat asi dvě stě advokátů, proto to ani nedělám.
3.2.2. Vyjednání role a postavení kandidátů. Stále čtu z analýzy, kterou si objednala Rada České televize. A já myslím, že profesor Jirák je skutečně legenda a rozumí tomu asi, aspoň jsem to četl, neznám ho. Zásadní čas debaty je zpravidla představení účastníků a jejich vstup do diskuse. V této fázi se účastníci snaží vyjednat si tvář, v uvozovkách, kterou budou v debatě mít, tedy získat určitou image, respektive roli či postavení, a pokoušejí se vydobýt si pro potřeby debaty a v souladu s kampaní vlastní identitu účastníka předznamenávající, jaké bude vyznění jejich replik a vystoupení. Pro moderátora to znamená snažit se dát všem účastníkům debaty pokud možno stejný prostor a stejné podmínky pro zmíněné v uvozovkách, vyjednání si tváře.
Tato úvodní debata měla v Superdebatě dvě fáze. Nejprve moderátor připomněl základní životopisné údaje o kandidátech a kandidátce a uvedl, jak se stali kandidáty. Pak každému položil individuálně zvolenou otázku. Životopisné medailonky byly v zásadě strukturované stejně a informačně podobně nasycené, jen výjimečně se projevily rozdíly. Nejnápadnější rozdíl byl v záběru životopisných údajů u dvou nejstarších kandidátů. U Jaroslava Bašty byla připomenuta jeho předlistopadová činnost, u Petra Pavla nikoliv.
Pokud jde o druhou fázi úvodní etapy, tedy o odpověď na položenou otázku, je možné konstatovat, že moderátor - se dvěma výjimkami - nechal všechny kandidáty odpovědět bez přerušování, nehodnotil jejich kampaň, výroky ani vystupování. První výjimkou byl Jaroslav Bašta, jehož kampaň moderátor ohodnotil už v samotné otázce: "Pane Bašto, na billboardech máte heslo, že odvoláte vládu. To je, s prominutím, nesmysl, protože podle ústavy prezident nemá pravomoci odvolat, jak se mu zlíbí, a jednalo by se o puč nebo o státní převrat. Ale z jiného pohledu mě tahle ta otázka zajímá: když tedy nemáte respekt k výsledkům těch voleb sněmovních, parlamentních, budete respektovat výsledek těch prezidentských - ať už bude jakýkoliv?" Kandidát zde byl - jako jediný! - moderátorem explicitně hodnocen, a to velmi nepříznivě, jako pomatenec - šíří "nesmysly" - a hrozba pro stát - "jednalo by se o puč nebo státní převrat" - a člověk pohrdající demokratickými principy - "když tedy nemáte respekt k výsledkům těch voleb".
Samotnou odpověď Jaroslava Bašty pak moderátor přerušoval hodnoticími a mentorský laděnými explicitními komentáři typu - cituju: "Ten problém je trošičku složitější. Kdybyste tu ústavu dočetl dál, tak byste se dočetl..." Tím moderátor fakticky zbavil kandidáta Jaroslava Baštu možnosti "vyjednat si tvář", určil mu ji sám, a to krajně nepříznivou, a tím porušil princip nestrannosti. Porušil etický kodex!
Druhou výjimkou byla reakce na odpověď Karla Diviše. Jeho konfrontační charakter moderátor ohodnotil úsměvem a slovy. "Děkuji. Je vidět, že jste rozjel, šlápnul na plyn hned první zatáčce."
Superdebata měla dvě části. Po první hlavní a nejdelší části večera následovala část druhá, jíž se sice měli účastnit všichni, v uvozovkách, ale tak, že šest nefavorizovaných kandidátů na křídlech mohlo pouze klást otázky oněm třem, respektive dvěma favoritům. Citace: "Teď dostanou prostor ti z vás, kteří se průzkumu volebního potenciálu umístili na prvních třech místech. To ovšem neznamená, že vás ostatní z téhle debaty vylučujeme, v žádném případě. Dostanete možnost se téhleté dvojice ptát a samozřejmě diskutovat." Z přepisu bylo odstraněno přeřeknutí, fakticky to znamenalo, že favorité byli z rozhodnutí České televize obsazeni do role takzvaných hlavních hrdinů, zatímco šest dalších kandidátů se ocitlo v postavení vedlejších postav, jejichž jedinou funkcí ve druhé části debaty bylo zvýraznit dominanci favoritů a svými otázkami buď podpořit ty, ke kterým mají z různých důvodů blízko, nebo konfrontovat ty, s nimiž nesouzní. Nerovnost postavení kandidátů vyjádřená samotnou scénou se tím výrazně posílila. Favorité byli Českou televizí potvrzeni v roli favoritů a nefavorité poníženi do role nahrávačů, v uvozovkách.
Intermezzo Superdebaty spočívalo v zodpovídání otázek, které si kandidáti vybrali z nabízených obálek a jejichž autory byly, v uvozovkách, důležité osobnosti v oblasti politické, veřejné a kulturní sféry. Nadpoloviční většina vybraných tazatelů vykazovala středopravicovou či pravicovou politickou orientaci.
Bejvávalo. Převažovali mezi nimi představitelé stran současné vládní pětikoalice! No tak vidíte, pane řediteli, vy se stále bráníte, že ta vaše Česká televize je pětikoaliční.
Významné osobnosti! Tak, vážení spoluobčané, poslouchejte: Markéta Pekarová Adamová, Petr Fiala, Miloš Vystrčil, k nimž je třeba ještě připočítat Karla Schwarzenberga, dobře, čestný předseda TOP 09, a Milana Knížáka. U ostatních tazatelů není politická orientace jednoznačně průkazná. Martin Bareš, rektor Masarykovy univerzity, u ostatních tazatelů není politická orientace jednoznačně průkazná. Miroslav Kala, prezident NKÚ, bývalý člen ČSSD. Pavel Rychetský. No tak ten vám zařídil ten zákon! Předseda Ústavního soudu a bývalý člen ČSSD. Tak to jsou ty objektivní debaty. A tohle nás, vážení spoluobčané, čeká zase v září. Určitě budou nějaké debaty. Ale já tam určitě nebudu, protože já nekandiduju nikam. Takže funkce intermezza nebyla v dramaturgii pořadu zřejmá, snad mělo sloužit jako odlehčení. Jeho určité tíhnutí, v uvozovkách, k jedné části spektra politických postojů při volbě tazatelů ho ale možnosti debatu odlehčit a poněkud zezábavnit zbavovalo. Takže všichni, co kladli otázky, jsou jasná pětikoalice. No tak to je ta objektivita. A za tohle vy máte platit 10,5 miliardy České televizi! Za co? Za co?
3.2.3. Způsob kladení otázek a vedení dialogu. Stále čtu analýzy, co si objednala Rada České televize. Způsob kladení otázek a povaha moderátorových reakcí na odpovědi může (?) je také výrazným signálem dodržování či naopak porušování principu nestrannosti a rovného přístupu k účastníkům debaty. Moderátor v průběhu debaty vyjádřil dosti jednoznačné přání, aby debata byla pokud možno otevřená. Znovu cituju: "Já budu rád, pokud v téhle debatě se otevřete trochu více než možná v některých jiných a prozradíte na sebe možná některé citlivé věci. Samozřejmě v rámci toho, co budete chtít."
V průběhu Superdebaty moderátor kladl hypotetické otázky. No, jasně, si pamatuju, ne? Třetí světová! Neuvěřitelné! Hypotetické otázky. "Dokážete popsat, kdy byste výrazně vystupoval proti vládě? Co by to mohlo být?" Se ptá pan aktivista. b) Silně konfrontační otázky s cílem vyvolat konflikt. Danuše Nerudové se moderátor zeptal, jaké, v uvozovkách, podpásovky v průběhu kampaně dostala. A c) Zřetelně návodné otázky. Pan aktivista: "A je to zločin, nebo ne?" - říká. d) otázky implikující nutnost hodnocení. Ty se točily kolem bezpečnosti státu a hodnocení funkčního období Miloše Zemana. Pokud moderátor získal odpověď, která nemá hodnoticí charakter nebo nabízela hodnocení, jež je pro něj nepřijatelné, snažil se odpovídajícího k odpovědi dotlačit. Když Tomáš Zima hodnotil prezidentovo působení v oblasti bezpečnosti státu slovy - cituju: "Pokud samozřejmě se odehrává něco nepravého na našem území, tak prezident jistě je informován a jeho postoj by tady měl být mnohem razantnější." Moderátor si to vyložil jako kladné hodnocení a s útočně stoupavou intonací se ujišťoval: "Takže mu dáváte za pravdu?" - ptá se aktivista. Jinde poukazoval na relevantnost odpovědi. U Jaroslava Bašty - cituju: "To je, zdá se, vaše agenda, se kterou jste sem vstoupil a budete ji opakovat a ne odpovídat na otázku, podle všeho.
zdroj:https://www.psp.cz/eknih/2021ps/stenprot/111schuz/s111016.htm
Dopad formuloval:
Do aplikace jej vložil(a):
Jedná se o již schválený dopad.
Můžete jej ohodnotit zde.
Rating tohoto dopadu je -130.
Je vypočtený na základě těchto statistik.
Poslat odkaz na stránku přes 
Téma: Česká republika \ Kultura \ Dezinformace a veřejnoprávní média
Návrh: Veřejnoprávní média mají přispět k boji proti dezinformacím
Tomáš Osička